Navždy můj...

 I když to za

čalo teprve nedávno, už je z toho láska na celý život.  Ještě se tak okoukáváme, zkoušíme, kdo má pevnější nervy a kdo má větší trpělivost. 

Řeč je o mém novém.... šicím stroji. Konečně ke mě dorazil a už jsem ho musela vyzkoušet. Zatím teda jen na starý utěrce, ale je fajn. Sice, od stroje za 2 tisíce nemůžete čekat zázraky... ale na to moje šolícháníí mi to uplně stačí. O to víc mě to překvapilo, že pěkně šije - že je z Ikea. Koupila jsem si ho včera a řeknu vám, od tý doby jsem se nemohla odtrhnout. Furt jsem ho musela zkoušet, už se těším, až budu vyrábět věci do bytečku. 

A taky jsme se konečně přestěhovali. Přesně na Valentýna. Oslavili jsme ho prací. Do půlnoci jsme vybalovali krabice, nádobí, oblečení.... ještě potřebujem ale nějaké skříně. Zato postel už máme a spí se v ní fakt parádně.  Ani už nevím, co se mi první noc v novém bytě zdálo. Ale je to tam fajn. I když zatím stolujeme takto:

A aby se neřeklo, tak nám doma připadlo trošku sněhu.