Co to tady smrdí? Aha, ty...

Jo bohužel je to tak. Naštěstí nesmrdím chlastem ani cigárama, ale chlórem. Právě jsem totiž přišla z bazénu, no je to pohodička, to jo. Člověk je potom takovej příjemně unavenej. Akorát teda ten smrad no. Ač se člověk umeje sebevíc, je to z něj cejtit ještě celej den

Jinak, od Drahého maminky jsem dostala košík na šití, po Drahého babičce. A je na něm opravdu znát, že toho má už hodně za sebou.

A včera večer, když jsem přišla z práce, byla jsem tak v příjemném rozpoložení .. avšak Drahouš nebyl, takže jsme se nějak nepohodli. On to následně zalomil a chrápal, jako když řeže deset motorovek a já jsem měla takovej vztek, že jsem vyskočila z postele, hnala si to do koupelny a drbala ten košík. Možná proto je teď tak čistej

Takže, rozkuchat, vydrbat a zvelebit. Hlavní účastníci - já, cif a kartáček na zuby. Né můj, starej už nepoužívanej.

Takže současný stav vypadá následovně:

Spodek vydrbaný, zbytek vykuchaný. Na vršek stále nesáhnuto (na ten dojde teď, jak dojdu domů.. cha cha).

A zde, pro srovnání máme foto před vydrbáním:

a po očistě

No nejsem já holka šikovná!!

Teď jdu ze školy a cestou se stavím v galantérce, koupit košíku nový satének dovnitř a stužku okolo. No, bude to fešák, to teda určitě.

PS: Všichni na mě koukaj, jako na blázna, že chodím ve sněhulích.. ale vysvětlujte jim, že tu jiný boty teď nemám .. tak jsem koupila v Tescu za 150 kecky.. doufám, že dnes nedojdu domů bosá.