Přemlouvat tělo, aby se v šest ráno vyhrabalo z postele je těžký. Přemlouvat tělo, aby se v šest ráno vyhrabalo z postele, když jste ho teprve ve tři ráno uložili, je hooodně těžký!
A tak se nutim vstát z vyhřáté postele a se závistí v očích očumuji Drahouše, jak se vyvaluje a v klidu si spí. Nejradši bych na něj vylila kýbl studený vody, abych v tom hnusným vstávání nebyla sama.
Co já chudák sova mám taky v tuhle chvíli dělat?
V kuchyni na mě začne "řvát" morče. Vrhám na něj nelítostivý pohled.. i když jinak bych mu to nikdy neudělala, myšáčkovi mýmu
Projedu si prezentaci do školy, z nutnosti se obléknu, protože nevím, co by kolegové řekli na to, kdybych přišla prezentovat v pyžamu
Po půl hodině se vyhrabu z bytu a jako lenoch si z -2 dojedu do přízemí výtahem, dneska se mi nechce absolutně nic. Ještě že aspoň ten autobus jezdí asi 5 min od baráku.
A tam mě dorazila babka, co nastoupila v další zastávce. Autobus praskal ve švech a já stála namačknutá na dveřích. Babka si to hrnula do autobusu a začla na mě řvát, že mám buď uhnout nebo si vystoupit,že ona je důchodce!! Čučela jsem jako puk! Tohle se mi fakt ještě nestalo. Tak jsem se na bábu otočila a říkám jí, že tenhle autobus bohužel není nafukovací. Bába blbá. Stejně nakonec počkala na další, protože zjistila, že fakt asi nafukovací nebude.
Brzké vstávání se začíná projevovat. Usínám tu. A to mám ještě do večera do 9 šichtu v práci. Ou jé. Cestou prošmejdím market a nakoupím nějaké ty podpůrné drinky, abych nepadla na ústa!