Taaak, dneska se to konečně všechno rozlousklo, jak to je s těmi mými bolestmi. Mrchy jedny.
Nikdy, nikdy!! Ani kdyby mi šlo o život už bych k ní nešla. Nejen, že jsem tam čekala asi čtyři hodiny, ale sestra byla nepříjemná jak noc. Tak jsem si říkala, že doktorka bude o to milejší. A ono prdlačky. Byla jsem na gyndě prvně, vyjukaná, netušila jsem, co se bude dít.. takže jsem pomalu ani nevěděla, jak se jmenuju. A ona na mě hned začla zvyšovat hlas a pak začla brblat něco o mojí váze.. Jako chápu, když mě někdo upozorní, že prostě mít nadváhu není moc dobrý, ale když vás doktor začne kritizovat, to nemám prostě ráda. A vyšetření, to bylo ještě tisíckrát horší. Z brekem sem pak utekla a už se tam nikdy neukázala.
Tak jsem si našla "svého" pana doktora Batikáče copánkáče.
A tak dneska zjistil, že jeden můj vaječník je asi moc egoistickej a řekl si, že chce bejt jinej než ten druhej
Přítel na mě čekal v autě, tak jsem mu to řekla, co a jak teda. Tak chvíli tak přemýšlel a pak se mi omluvil, že ať se nezlobím, že byl na mě tak nepříjemnej, když mi nebylo dobře. A cestou domů mi koupil pugééét
Aby toho nebylo málo, tak se nám cestou domů začla "pálit" brzda.