Snová práce???

Po předchozím neúspěchu jsem opět narazila na nabídku, která by mě vážně zajímala. Je to nabídka pracovat v knihkupectví. Není to sice odborná práce, jak jsem si myslela, ale knížky!!! Knížky jsou můj život, takže by mi nevadilo, kdyby to dopadlo.

Ale při mým štěstí, čekám, že mi zase nakope zadek  Jako vždycky... 

Co mě ale štve, že ty lidi, co zajišťujou ty nábory lidí, přeci by nebyl takovej problém, napsat lidem, děkujeme ale nechceme... jde o jeden vzor a jen tam flákat maily a posílat... jo, někdo bude říkat, že je to zbytečný apod.. ale já bych byla opravdu ráda, kdyby mi radši napsali, že mě nechtěj, než když budu čekat, jak to dopadne.. .

Jinak, posílám životopisy jako o život. Ve čtvrtek jdu ještě na jeden pohovor, tak uvidíme. Je to nějaká slovenská firma. Doufám, že to nějak zvládnu, protože moje generace slovenštině moc nerozumí.. je to sice smutný, ale je to tak... a o borůvkách a velbloudech se zřejmě bavit nebudem, takže tímžto vyčerpána moje zásoba slovenštiny...

 A aby bylo veselo, když jsem šla dneska z brigády tak jaký štěstí!!! Za zadnicí sem si táhla bouřku jako blázen. Než jsem došla domů, byla jsem málem po.... strachy. Jo, prostě mi tu chybí můj ochranář  už aby byl zase u mě