Asi upadám do nějaký depky..

protože dneska mám náladu na opravdu velký, ale opravdu velký h..... ! Ani nevím proč, nebo možná vím, ale nechci si to přiznat. Nejspíš z toho, co se kolem mě děje. Ale co se kolem vlastně děje? jsem nezaměstnaná, bez peněz, nemám ještě ani proslov na svatbu. A dneska nějak opravdu nemám chuť něco řešit.

Přitom včera jsem měla tak úspěšný den. Po marném čekání na pošťáka jsem došla koupit korálky, stavila se na vlakáči vyřídit si In-kartu. Taky jsem si došla vyzvednout známky, abych nešidila svojí sbírku.  Možná jsem to tu už někde psala, ale kdyby ne, tak jo, sbírám známky. Známky ČR. Už jich mám moc, peněz je v tom taky moc. Ale prostě ty miniaturní obrázky, propracované v každém detailu, krásně barevné... to je pro mě prostě krása. 

Jsem takovej sbírací úchyl. Jak něco sbírám, musím mít všechno a přes to nejede vlak A je jedno, co to je. Jestli známky, nebo obrázky ze supermarketu 

Teď mám jedině chuť jít si koupit polárkáč, zahrabat se do postele a u nějakýho dojemnýho filmu ho celej sežrat sníst. Ach jo, nějak to na mě všechno dopadá. Nezaměstnanost, a hlavně ta svatba pitomá. Tolik věcí, co sem musela zařídit, a co mě ještě čeká. No uff. Už aby to bylo za náma. 

No nic, jdu pro ten polárkáč.... a pak si pustím, ... nevím co.. ale něco dojemnýho  Jo, je to tak.. jsem emocionální tyran