Jak jsem se pokoušela šít

Napadlo mě, že bych se konečně měla naučit taky trošku šít. Přeci jen, jako žena bych to měla umět, aspoň základy. Jenže já, šitím nepoznamenaná.. stejně tak jako čistý list papíru, seznámila jsem mamku se situací a ta plna energie vrhla se do vysvětlování.

Se slovy: "Když ten stroj zničíš, aspoň si konečně budu moct koupit novej" mi začla ukazovat různé páčky a hejblátka a nitě a olejíček a bylo toho tolik, že teď pomalu ani nevím, co je na co.

Vyhrabala  ze skříně zbytek látky - s papouškama  - a ve stroji mi nechala navlíknutou růžovou nit. Prej mi to tak stačí

Chvíli to vypadalo, že spíš než stroj to je výrobna na koule z nití. Ale pak se o tak nějak zlomilo a už jsem ušila i kousek rovnýho švu A já, od mala do všeho zapálená, jsem to nevzdala a bojovala. 

Nakonec z toho vylezl můj první pokus o něco, co vypadá jako něco světu známého. A tady je výsledek. Papoušková taška