Když jsem ráno vstala, vypadalo to na celkem slušný den. Vrhla jsem se na šití, protože jsem na to měla chuť už snad i ve snu, ale jak jsem k tomu sedla, tak mi to vůbec nešlo. Nitě se mi trhaly, látka mi nevycházela, kopla bych do toho. Tak jsem jen tak seděla a čučela na telku.
Ve dvě hodiny jsem byla objednaná do nemocnice na ultrazvuk štítné žlázy, už jen při pomyšlení na to, na mě šly mrákoty.
Potom mi dal zprávu, v který stálo, že mi tam našel jakýsi cystoid, kdo ví, co to je.. a tak se ho ptám, a že prý mi to vysvětlí můj lékař, že on nemá co podávat informace. To teda pěkně děkuju.
Po cestě domů mě chytla taková průtrž, že jsem auto zastavila na cestě do lesa pod stromy, abych se schovala před kroupama, jinak bych měla na maděru všechny skelný výplně v autě. Fuj, ještě teď to vidim. Zjistila jsem, že jsem nebyla jediná, koho to napadlo, protože za chvíli se tam začla tvořit fronta.
A teď tady furt prší, prší, prší.. a zase prší. Zítra jdu na krev, to mě zase budou sbírat, protože mi to nedělá dobře, tak snad to nějak zvládnu!! A když to půjde, dám sem fotečky svého nového ušitého zázraku
