Tenisák, kam se podíváš

Náš pes miluje tenisáky!! A když říkám, že miluje, tak opravdu miluje. Pro tu žlutou kouli by zahodil i flákotu masa, kterou má velice rád. 

Je tak šikovný, že si vystačí i s jednou.. ale pokud jich má víc, taky nepohrdne.

Okamžik zkázy nastává, bohužel nejvíc pro mě, v momentě, kdy se mu míček  zatoulá pod gauč, kam si bohužel sám nevleze. V tom momentě nastartuje takový rámus, že by vyplašil i hluchého. 

Chvíli se ho snažím ignorovat, ale dlouho to nejde  to by člověk musel skočit z okna. Tak se tedy snížím k tomu, že se plazím po zemi, ruku strčenou pod gaučem a lovím míčky. Kdo by to pro tu nevinnou němou tvář neudělal.

Jakmile dosednu zadýchaná do křesla, protože je to opravdu fuška, ozve se rámus na celou ves a kolotoč se opakuje. Když už toho mám opravdu, ale opravdu dost, posbírám míčky, nahážu do igelitky a zavřu do skříně.

Pes se na mě podívá, jako bych právě připravila o večeři deset somálských dětí a na protest leží celý večer u skříně a ani se nehne.

Prostě, miláček !