Zklamání nebo spíš ujištění??

Dlouhou dobu jsem si myslela, že něco jako "radar na lidi" nikdo mít nemůže. Sice se na člověka valí tuny informací, že pozná toho druhého podle toho, jak se chová, jaká dělá gesta, jak se obléká, jak vystupuje..

 Možná se to stalo i vám. Občas někoho potkám, chvíli s ním mluvím a vím, že je to člověk, s kterým bych klidně mohla ztroskotat na pustým ostrově a vůbec by mi to nevadilo. A jindy bych tomu člověku nejradši zalepila pusu a hodila ho ze skály. 

To druhé jsem si myslela o jedné kamarádce mého Drahého. Znechutila mě už tím, že jsme se ani neznali a posílala mi zprávy na facebooku pokaždé, když jsem přidala nějaké fotky s Drahým.  Komu by to nehnulo žlučí. Trvalo asi rok a půl, než jsem se s ní vůbec seznámila.. a moje zprávy z radaru se jen potvrdily. Vůbec mi nesedla, vůbec VŮBEC!!! 

Drahý mě uklidňoval, že se to musí nějak zlomit, že není zas taková, jak vypadá. Ego má sice až na půdu, namyšlená, z prachatý rodiny (tím nechci urazit ostatní prachatý, ale někteří jsou fakt hrozný lidi) vždycky musela mít poslední slovo a pravdu. Byla by schopná vás přesvědčovat, že 2 + 2 je pět, i když si to vůbec nemyslíte.

A tak jsem jí tak nějak nepřišla na chuť, ani se s ní moc nebavila a Drahý z toho byl nešťastný, protože to byla jeho dobrá kámoška a chtěl, abychom si rozuměly. Jenže to prostě nešlo!! Chvíli jsem poslouchala i to, že na ní žárlím.. možná to tak i bylo, ale když vám někdo nesedne, tak prostě nesedne.

Dneska už i on ví, že jsem měla pravdu! Konkrétně včera (poté, co onu dotyčnou znám osobně tak možná zhruba rok) ukázala svou pravou tvář!

Že se jí nezamlouvám já, nu prosím, ale když začla urážet mojí rodinu, to bych jí nejradši nemlátila. A přes dobré vztahy se ani Drahý neudržel a řekl jí to pořádně od plic. Mám takové tušení, že teď už z nich kamarádi nebudou. 

Posílala mi pak spoustu omluvných zpráv, mailů (a to všechno stihla cca za 24 hodin) jenže prostě to nemůžu toto. I když dozvěděla jsem se o všem tak náhodou, protože se hádali s Drahým kvůli uplné stupidní věci. Ona měla dělat závěrečky v autoškole ale všem tvrdila, že jí zapoměli přihlásit na ty zkoušky. Jeden kamarád nám ale říkal, že jí v ten den v autě autoškoly viděl, takže si všichni myslí (vzhledem k tomu, že nechce vypadat, že by něco nezvládla), že to prostě jen neudělala. Však by jí za to hlavu nikdo nerval a ani se jí nesmál. I můj Drahý dělal jízdy na podruhý protože si zastavil dva metry před křižovatkou a myslel si, že tam má perfektní výhled

Takže prostě má děvenka smůlu! U mě skončila nadobro nadobro! A jestli zklamání či ujištění? V tomhle případě jsem se ujistila, že krá*u poznáš na první slovo.