Eda

Dnes se naše malá rodinka rozrostla o dalšího člena. O Edu. Hned na začátku je třeba říci, že Eda není věc živá. Je neživá. Jen u nás v rodině je zvyk všechno pojmenovávat. Ať jde třeba i o  auta (to naše se teď jmenuje Hugo ) . Dnes jsme si totiž domů přivezli nový invalidní vozík. Nikoli však pro mě, ale pro maminku. Na delší štreky už jí to moc nechodí, a tak jí to aspoň pomůže.

Musím ale říct, že návštěvy prodejen s těmito pomůckami ve mě občas zanechají takovou podivnou náladu. Já vím, věci jsou to stejné jako kdejaké jiné, ale i tak. A tak pro zlehčení situace - dali jsme mu jméno Eda.

Taky mi dnes od budoucí švagrové přišly fotky svatebních šatů a musím říct, že jsou opravdu úžasné. A padnou jí jak ulité. Joo, taky bych se vdávala..  Ale na to dojde, až budu dostudovaná... a našetříme si nějaký ten zlaťák do prasátka, abysme si moohli na svatbě dát aspoň limču

Sněhové zpravodajství z Vysočiny hlásí velký vítr, spoustu sněhu a moooc námrazy. Ačkoliv mě to za volantem vozu dělá občas problémy a Hugo si jede, kam ho napadne - ten, kdo z toho má radost, je náš pejsek. Kdyby byly sněhu tři tuny, nebyl by proti. Má to jednu jedinou vadu. Je bílej .. a tak ve sněhu neni vůbec vidět. 

Asi mu na ocas namontuju blikačku na kolo 

Tak se mějte fanfárově.. a já jdu ještě šít.. vyrábím penál na fixy (protože jich mám snad metrák) ale nějak mi to nejde, jak jsem si myslela, tak na tom musím pracovat, pracovat, pracovat..... 

SNĚHU ZDAR! NAZDAR!