Mrzne, až praští!

 Když jsem dneska ráno vylezla ven, okamžitě jsem si uvědomila, že bych byla tisíckrát radši doma pod peřinou! Včera jsem se přesunula z deprimující Prahy domů na Vysočinu.

A dneska ráno mě tu čekalo krásných -25°C. Tohle bejt v Praze, tak všichni umrznou. A víte proč? Už jen kvůli tomu, jaký tam nosí zimní boty.  Podle mě, všechny ty obchoďáky s botama dělaj boty leda tak do Prahy. Protože kdybych s těma jejich zimníma střevícema vyrazila tady u nás, tak jsem mrtvá a zmrzlá hned po třech krocích.

A jak se pozná že je u nás velká zima? Pes si stroupne do dveří, vyčůrá se dva metry od vchodu a okamžitě maže zpátky domů.  Co mě ale překvapilo, že mi chytlo auto hned na první pokus. To mi udělal radost, plecháček náš jeden. Tak jsem vzala psa, auto předala mamce a mazali jsme zpět do tepla.

Teď si tu prohlížím videa na youtube a chytám splín z toho, že jsem se nikdy nenaučila hrát na klavír.  Mám doma klávesy, trochu na ně i hraju, ale nikdy to asi nebude dokonalý. A do hudebky už asi starce neberou  Ach jo... 

No, takže jsem si stáhla aspoň nějaký noty a jdu si zabrnkat jen tak, abych neměla depresi z toho, že ze mě nebude klavírista