Včera večer jsem uléhala s rozečtenou knihou do postele s tím, že jí prostě musím dočíst.Byla opravdu zajímavá. Jmenuje se "Plyšová veš", pro ty z vás, které by zajímala, přiládám i obrázek titulky, aby případní zájmci věděli, jak zhruba vypadá.
Včera jsem byla nucena hodinu a půl přemýšlet o tom, jestli umí stroje myslet. Zajímalo by mě, jak mé osobně - informatikovi - bude ku prospěchu úvod do filosofie, ještě s takovým bláznem, jakého mám. Ten člověk musí být nutně zfetovaný nebo přiletěl z jiný planety. Přijde do třídy se spožděním pouze půl hodinky, vlaje
Tak tu máme další týden ve velkoměstě. Řeknu Vám, že si mi tu líbilo mnohem víc, když jsem nemusela chodit do školy. Ale co se dá dělat,že.
Zatím si to tu tak
co se mi asi zdálo? Nezdálo se mi vůbec nic, protože jsem se převalovala v posteli jak pytel brambor. A to doslova. Nový byt, nová postel. Zvykám si těžce.
Ráno jsem se probudila v krásný náladě. A víte proč? Protože se mi zdál tak moc roztomilej sen Proloupla jsem oči až po desáté hodině, takže jsem se krásně vyspala. Plácala jsem se tak od ničeho k ničemu, přečetla pár článečků a šla dělat
Po dvou dnech jsem konečně dokončila, co jsem začala. Chtěla jsem nějakou věští tašku, která by se mi hodila na nákup. Prohrabala jsem snad všechny látky, co jsme doma měli. Pak jsem si na sebe teda vymyslela věc. Líbilo by se mi, kdybych si na modrou látku našila barevné pruhy. Jenže!! To jsem netušila, co to bude za hnus.. furt
Po čase jsem zase zasedla k šicímu stroji. Začínám se obávat, že je to moje nová vášeň Už se těším do bytečku, až si tam budu moct ušít závěsy, polštářky.. a takové ty nezbytné věci
Když jsem dneska procházela v šatně věci, vykukovala na mě z hromady látka, která mě opravdu zaujala. Byla taková proužkovaná, hnědo-zeleno-modro-bílo-žlutá.
Tak jsem po ní sáhla.. a ejhle.. zavalila mě celá hromada látek, co tam byla!!
Tak už se mi to pomalu blíží! Ve čtvrtek se přesouvám z domu do Prahy a čeká mě škola. Co je na tom ale nejhorší, je ten přesun věcí. To by se z toho jeden picnul. Možná si říkáte, že času dost, ale! Vždycky si toho nachystám hodně hodně hodně! A jak to ještě probírám, vždy tak půlku věcí ještě vyřadím, že nejsou třeba. Proto
Po včrejším zoufání, že už nepozřu maso, dala jsem dělené stravě šanci mi ukázat, jak je dobrá. Zakoupila jsem tedy dnes ráno na nákupu nějaké ty surovinky s tím, že to aspoň vyzkouším, jaké to bude.
Zázrak ze špenátu a hlívy se právě