pavlinka: Ahoj Nexie, zdravím tě. Občas zavítám na tvůj blog a z posledních tvých příspěvků jsem si nemohla nevšimnout, že z tebe vyprchává ta dřívější radost a elán do života. Já vím, není se čemu divit, když čtu, čím ted procházíš *mala* Jen bych tě chtěla nějak povzbudit, aby ses zase začala usmívat. Dneska to i v tý Praze vypadá na pěkný počasíčko, tak si pěkně užij neděli a zkus se už tolik netrápit. A budu se těšit na zážitky z Port de Bras ;-) Papa Pavla
nexie: Děkuju za povzbudivá slova. Budu se snažit. A brzo poreferuji i o tom baletu :)
imperatrice: V 15 letech by to bolelo stejně, si myslim..
Lék na nešťastnou lásku je čas + nová láska. :) Ale připomíná mi to rozchod zas s mojí první láskou. Taky na mě přišel s pauzou a stalo se to, když se dostal na VŠ. Snad ve chvíli úspěchu si ty chlapi začnou myslet, že mají "na víc" ve všech sférách svýho života? Žádost o pauzu byla samozřejmě převlečená informace o rozchodu a skončilo to. Jsem si téměř jistá, že i ty brzo dojdeš k tomu, že nic lepšího se nemohlo stát. ;)
nexie: Možná, že teď si to vystihla naprosto přesně. Získal titul, má skvělou práci.. a prý potřebuje VŠECHNO změnit.
Čas je prý lék na vše.. tak snad zabírá rychle.
lentilka®sdeluje.cz: A než zabere lék "čas", je dobré se něčím zaměstnat. Mohla bych tě zneužít? Jsi šikovná na ruční práce, myslíš, že bys zvládla něco na téma "panenka Locika"? :) Ovšem termín je krajně šibeniční - do 1. listopadu bych to potřebovala mít doma. Ano, jsem příšerná, děsná a - vůbec. ;) *smich*
nexie: No, koukala jsem na tu tvoji panu.. a možná tak leda, že bych se naučila čarovat nebo vykradla továrnu na Barbie *smich*
amelie00: To se stává, snad čas zahojí brzy bolavou ránu. Hlavně že jste neměli děti. Nedávno jsem se rozváděla a s dětmi je to tragédie. Držím palce, ať je líp.