a v souvislosti s tím, jsem se domluvila se svým případným švagrem, že se přihlásíme spolu do tanečních. Docela jsem ráda, že někdo chce tancovat. Ten můj drahouš nějak nemá chuť... Ale to jen tak bokem
Nečekala jsem, že to přijde tak brzo, ale přišlo. Dneska jsem se sebrala v práci a dala výpověď ve zkušební době. Já snesu hodně, ale aby na mě někdo řval.. a pak ještě začal s tím, že jsem nastoupila do té práce jen proto, že jsem je chtěla zničit, tak to už bylo i na mě moc.
že jsem to tady teď trošku zanedbávala, ale nemám poslední dobou čas se najíst, natož abych si našla čas na napsání nějakého článku. Dneska už jsem z práce ale v takový depresi, že bych napsala klidně celou knihu a bylo by mi to u pr.... kený ohrady..
Důležitý bod č. 1 - jsem ráda, že mám práci a nemusím být závislá na někom jiném (to si uchovejte v hlavě po celou dobu čtení článku pro případ, že byste došli k závěru, že jsem zralá na blázinec )
Naposledy jsem tu psala o třetím dni v práci. A taky o tom, jak smlouvám s Bohem. Teď jsem v práci den dvanáctý a s Bohem smlouvám víc a víc. Dneska v poledne už jsem měla takový stav, že jsem místo pauzy na oběd šla za budovu do parku a tam potají, aby mě nikdo neviděl (což jde v Praze hodně blbě) jsem plakala. Kdyby mi k
Nedávno jsem si koupila v obchodě ve výprodeji knížku. Stála mě tenkrát 99 korun, jaká to sympatická kniha. Zlehka jsem přelítla obal, přečetla si kousek a hned jsem jí hodila do košíku. Trvalo pár dní než jsem se k ní dostala. Přečetla jsem mezitím spoustu knížek z knihovny, ale takhle furt
Dnes třetí den v práci. Včera to tam byl docela masakr, přišla jsem tam v sedm ráno, odcházela v sedm večer. Když jsem šla domů, musela jsem se držet, protože se mi chtělo plakat. Přišla jsem si jak debil, co neumí vůbec nic. Protože mi jde všechno pomalu, všude je tam zmatek, protože minulá
Uff, tak už to konečně dopadlo. I když to bylo celkem zajímavý. Z předchozích dvou prací, o kterých jsem tu psala jsem nedostala ani odpověď, že mě nechtějí. Jejich škoda. Pak jsem na pracáku našla inzerát na volné místo
Člověk by čekal, že když někdo na něco spěchá, že teda pohne taky kostrou a ozve se. Ale podle mě, když člověk hledá práci, by měl být rád, držet hubu a krok a počkat, až se mu někdo ozve .. i třeba s týdenním spožděním, protože on přeci potřebuje práci, že jo. A
Včerejší pohovor byl opravdu fajn. I když na první pohled to vypadalo všelijak. Protože budova byla nová, stylová a všude samý kravaty Ale když jsem tam vlezla, bylo to tam moc fajn. Příjemná atmosféra,
Včera večer jsem přišla z práce, vykokupala se, najedla se a zalehla. Bavili jsme se s přítelem o tom, jaký jsou fotky ze svatby a tak, a narazili jsme zase na tu naši loňskou krizi. Jemu to přišlo hrozně k smíchu, ale mě to teda moc k smíchu nepřišlo, zase mi to akorát hnalo slzičky do očí.
Jsem utahaná, jak osel po maratonu... a protože se chci podělit s pár věcmi, co mi leží na srdci, v žaludku.. a kdo ví, kde ještě... napíšu to v bodech.. sice mám na rychlopis státnice, ale dneska jsem jak přejetá parním válečkem a klepnutá pánví do hlavy.